Bylo, nebylo. Někdy v první třetině roku 2007 začali také webaři (někteří z nich tvoří nejprofesionálnější, nejuznávanější, prostě nejlepší část oddělení vývoje CVIS VUT v Brně) intenzivně pracovat na přechodu Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) VUT v Brně na centrální informační systém.
Zlatý hřeb pro studenty, volba vyučování a registrace předmětů v novém informačním systému, byl naplánován na 5.září 2007 16:00. Nestranná, přestože ji zaplatili za akci odpovědné osoby, věštba byla neúprosná. Vyšlo z ní, že teoreticky až 953 studentů se několik minut před spuštěním modulů přihlásí do systému a bude bez sebemenší známky lítosti k našemu hardware a software mačkat bez přerušení klávesu F5 a to až do chvíle, než se jim na obrazovce objeví vytoužený formulář s barevným rozvrhem (na obrázku). Ten samozřejmě neuvěřitelnou rychlostí, většina podle předem připravených notiček, s vidinou volného pátku a pondělí a s vidinou vstávání z postele až v odpoledních hodinách, vyplní a odešlou. Poté v mžiku přejdou k modulu pro registraci předmětů (další obrázky), provedou nějaké úpravy a vrátí se zpět k volbě vyučování nebo budou pokračovat ve zběsilém klikání jinde.
Zkušenosti z dávných dob a s původním systémem ukazovaly mnohem reálnější a o to děsivější scénář. Říkaly, že systém přestane reagovat již několik minut před hodinou H, při svém umírání bude prohazovat identity uživatelů a pomalou pomalostí vstane z mrtvých až v v ranních hodinách následujícího dne, kdy již v bdělém a střízlivé stavu zůstane jen malá část fyzicky a psychicky nejzdatnějších studentů.
Sázkařské kurzy také jednoznačně předpovídaly fiasko a naše veřejné lynčování. V zákulisí databázového oddělení se mumlalo něco o předpokládaném samovznícení databázového stroje. Asi proto jsme museli spolu s obyvateli okolních budov v jednom týdnu obsolvovat několik cvičných požárních cvičení. Jediní síťaři byli připraveni, protože nějaké klikání na webu není nic proti gigabitům zcela legálních dat a jiných audiovizuálních děl, které akademickou sítí s malými výkyvy téměř bez přerušení tečou.
Překvapení jsme nakonec byli všichni. V den D a hodinu H systém ještě běžel. Horší, než původní systém, jsme tedy zatím nebyli. Od 16:01 došlo během čtyř minut každou minutu k téměř tisícovce změn v tabulce s registracemi vyučování naší Oracle databáze. Aplikace pro volbu vyučování (napsaná v PHP), s pro zaměstnavatele přijatelnou odezvou (to je taková, při které si člověk ani nestihl uvařit kafe) reagovala. Na obrazovce se graficky zobrazoval na jedné stránce rozvrh a studenti vybírali z několika možností kdy budou moci chodit na přednášky, laboratoře a cvičení jednotlivých předmětů. Neuvěřitelné se stalo skutečností a všechno tak nějak fungovalo.
Pokud nevíte, jak to na vysokých školách chodí, tak nával v prvních minutách je způsoben faktem, že kapacity jednotlivých výuk jsou omezeny a chodit na některé z nich je mnohem výhodnější než na ostatní. Mezi ty oblíbené výuky patří ty mimo pátek, ty které nejsou brzo ráno (dopoledne) a ty, jež učí normálními studenty oblíbený vyučující (dávačka).
Protože samochvály není nikdy dost, zhotovili jsme také s kolegy administrátory a s kolegou z databázového oddělení závěrečnou zprávu (link již není dostupný) s technickýmí detaily.
Poděkování patří všem, kteří nám věřili, těch je málo. Omluva patří všem studentům, kterým to takhle dobře nefungovalo (těch je hodně, např. v pondělí to bylo několik stovek z Fakulty strojního inženýrství a Fakulty chemické).
Tento článek vznikl také díky tomu, že mě Joel poslal na hodiny tvůrčího psaní a já se, podle hesla “s chutí do toho a půl je hotovo a na druhou půlku se …..”, do toho pokusil obout.
— Michal Jurosz, září 2007
